Tradiční čínská medicína v zimě

11.12.2011 12:36:00

Rozhovor s praktičkou tradiční čínské medicíny Kateřinou Pudilovou na téma čínská medicína v zimě.

S jakými potížemi k vám nejčastěji lidé chodí v zimních měsících?

V zimních měsících se daleko častěji setkáváme s tzv. napadením (povrchu) vnější škodlivinou, tj. onemocněním vzniklým působením zevních faktorů, a to asi nejvíce s napadením větrným chladem. To se projevuje odporem chladu (zimomřivostí, při které nepomáhá obléknout si další vrstvu), bolestmi těla, mírnou horečkou či pocitem horkosti, vodnatou rýmou, ucpaným nosem a kýcháním a také kašlem s mírným vykašláváním bílých hlenů. Při náhlém výraznějším oteplení se naopak setkáváme s napadením větrnou horkostí, která způsobuje také odpor chladu, ale ne tak výrazný, zato však větší horečku či pocit horkosti, dále jsou typické bolesti v krku a kašel s vykašláváním nažloutlých hlenů, ucpaný nos a hustá žlutá rýma a často také bolesti očí.

V praxi ale člověk s tímto obrazem na léčbu pomocí tčm dorazí málokdy, neboť se ještě málokdy upřednosťuje léčba nemoci v tomto stádiu prostředky TČM (je-li tento stav léčen vůbec. Tyto obrazy se u pacientů zachytí většinou v průběhu léčby nějakého dlouhodobějšího problému a je-li léčba včasná, bývá velice snadná a úspěšná. Nebo se pacient, který už léčbu TČM absolvoval ozývá v případě, když už škodlivina pronikla do hlubších vrstev, pak bývá léčba o něco delší. (Jedná se pročištění a následné doplnění toho, co bylo vyčerpáno.)

Jak se připravit na českou zimu? Zejména, jaké potraviny je vhodné konzumovat v zimních měsících? A jak přizpůsobit životní styl chladným měsícům?

Pokud jde o dietetická a režimová opatření v zimě, je třeba se nejdříve seznámit s tím, co se vlastně v zimě v přírodě děje. Zima patří prvku vody, dominantním orgánem jsou ledviny. V zimě se veškerá čchi stahuje dolů, „do kořenů“. Je to období klidu, období jinové. Je vhodné vyhledávat teplo a chodit brzo spát. Jelikož čínská medicína není příznivcem extrémů, nedoporučuje se „pro podporu imunity“ saunování, které může naopak u jemnější konstituce způsobit oslabení obranné čchi a tím usnadnit proniknutí škodliviny do povrchových vrstev a následně i do vrstev hlubších.

Pokud jde o zásady dietetiky, nedoporučuje se užívat ostrá a horká koření (např. chilli, pepř), která vytahují na povrch Yang, který má být v zimě naopak hluboko uvnitř. Doporučují se potraviny hořké a slané, které naopak stahují a podporují Yin. Základem stravy v zimě má být obilí, zejména žito, amarant nebo jáhly. Mají se jíst husté polévky a sušená a nakládaná zelenina a kompotované ovoce a také ořechy. Veškerá jídla by měla být tepelně upravena, doporučená forma úpravy je pečení. Dobré je jíst maso mořských ryb, mořské řasy, solit mořskou solí (slaná chuť je přiřazena prvku vody, v mírné dávce pomáhá dispergovat čchi ledvin). Ze zeleniny se doporučuje celer s natí, kořen lopuchu a kořen pampelišky nebo tuřín. Jako alternativu masa je vhodné použít miso. Pro doplnění Yangu ledvin se doporučuje koření, které zahřívá, např. hřebíček, fenykl, závor, anýz nebo skořice. Ochucovat v zimě se má sojovou omáčkou. Dále TČM vyzdvihuje účinky vojtěšky (alfalfa) a její konzumaci právě v zimních měsících.

Co říkáte na konzumaci exotického ovoce (pomeranče, mandarinky,…) v našich končinách v zimě?

Není dobré strkat „exotické“ ovoce, tedy ovoce, které roste v krajinách s teplejším podnebím, než máme u nás, do jednoho pytle. Proto se na ně pojďme podívat trochu konkrétně:

Pomeranč má povahu chladnou, chuť sladkou a kyselou. Tropismus k dráze žaludku a močového měchýře. Zlepšuje chuť k jídlu, zahání žízeň a doplňuje tekutiny. U obrazu nemoci plic se využívá pro zvlhčení plíc a rozpuštění hlenů. Slupka pomeranče je teplá, ostrá a hořká, vysušuje vlhkost a rozhýbává čchi. U slupky citrusových plodů je třeba dát pozor na její chemické ošetření.

Citróny a limetky jsou povahou chladné a chutí kyselé. Mají vztah k dráze žaludku, jater a plic. Podobně jako pomeranč dokáží rozhojnit tekutiny a zahnat žízeň. Harmonizují žaludek a regulují čchi. Pomáhají při bolestech v krku a vysušených ústech, a také při kašli (kyselá chuť svírá).

Grapefruit má povahu chladnou, chuť sladkou a kyselou. Vstupuje do dráhy žaludku a plic. Jeho účinky se týkají především příznivého vlivu na trávení. Vyživuje žaludek, lehce rozhýbává čchi a také urychluje odbourávání alkoholu. Dobře působí také při suchém kašli. Pozor na interakci s některými léky na alergii a hypertenzi. Slupka grepu je mírně teplá a používá se v sušené formě pro regulaci trávení a u nachlazení.

Mandarinka je stejně jako ostatní citrusové plody chutí sladká a kyselá, povahu má však neutrální až svěží. Tropismus má k dráze plic a žaludku. Rodí tekutiny, zlepšuje trávení a pomáhá sestupu čchi (působí proti zvracení). Dále zvlhčuje plíce a rozpouští hleny, což lze opět dobře využít při onemocnění na úrovni plic. Slupka mandarinky je teplá, ostrá a hořká, působí proti plynatosti, podporuje žaludek, rozpouští hleny a zastavuje kašel.

Ananas je chutí sladký a kyselý, povahu má mírně chladnou. Vstupuje do dráhy žaludku a močového měchýře. Rodí tekutiny, zahání žízeň a zlepšuje trávení. Podporuje močení. Před konzumací se doporučuje omýt ananas ve slané vodě, neboť je lehce toxický.

Vodní meloun má povahu chladnou, chuť sladkou, tropismus k dráze žaludku, srdce a močového měchýře. Zahání žízeň, indukuje močení a pročišťuje horko. Nedoporučuje se u průjmů a hojného močení, stejně jako u projevů chladu.

Banány jsou povahou chladné, chuť mají sladkou. Tropismus mají ke dráze žaludku a tlustého střeva. Dokáží pročišťovat horko, zvlhčují střevo a plíce (využívá se při zácpě a kašli). Snižují krevní tlak (při hypertenzi), vylučují toxiny z těla a odbourávají alkohol. Nedoporučuje se užívat při onemocnění s projevy chladu.

Fíky mají povahu svěží (někdy se uvádí neutrální) a chuť sladkou. Působí zejména v dráze sleziny, plic a tlustého střeva. Pročišťují horko (plic), zvlhčují plíce a střevo (užívá se při suchém kašli a suchu v krku). Dále se používají při zácpě, hemoroidech a při prolapsu rekta.

Jak je tedy vidět, v zimě lze využít spoustu léčebných a léčbu podporujících účinků „exotického“ ovoce. Podle obecných zásad dietetiky se doporučuje využít spíše ovoce nějakým způsobem upravené (kompotované), než ovoce čerstvé. Úprava leckdy mění povahu bylin a potravin.

Jak dlouho se čínské medicíně věnujete? Vnímáte nějaký posun v nahlížení širší veřejnosti na čínskou medicínu?

V prostředí terapie prostřednictvím tradiční čínské medicíny se pohybuji něco přes pět let. Předtím jsem se zabývala léčbou přirozenými prostředky běžné používanými v západní medicíně (manuální medicína apod.) Podle mého názoru se v současnosti začíná určitá společná myšlenka těchto dvou odlišných přístupů mnohem otevřeněji setkávat (myšleno z pohledu terapeutů) a to se pak odráží i na preferencích pacientů, kteří tento či onen způsob léčby vyhledávají. Proto se také mnoho terapeutů a lékařů západní medicíny seznamuje s prvky medicíny tradiční. Někteří pacienti stále považují za nejefektivnější z hlediska určité nenáročnosti a osobní nezúčastněnosti léčbu „pomocí pilulek“. Je však mnoho jiných, kteří ať už z důvodu zklamání či vůle být při léčbě aktivním prvkem vyhledají raději terapeuta, který jim zprostředkuje náhled na to, jak se svým životem za daných okolností nejlépe naložit a je na každém, do jaké míry je ochoten a schopen své dosavadní návyky a stereotypy změnit.

Tradiční čínská medicína jde v tomto ohledu opravdu hodně daleko, ale snad proto, že tento přístup je skutečně tradiční a její kořeny sahají tisíce let do minulosti se v současné době objevuje čím dál více lidí, kteří její nádhernou cestu chtějí následovat.

Kontakt

Kateřina Pudilová, DiS. - TČM FYZIO
www.tcmfyzio.cz